„Na zejtra dáme úplný volno, jo. Orazíme po tom dvoukilu.“ „No super, mám nohy jak konve a jestli s nima zejtra votočim, bude to malej zázrak.“ O 12 hodin později si to už šineme po hlavní pod Zugspitze – co s člověkem neudělá dobrá snídaně.

Bylo hnusně a po noční bouřce ještě ani pořádně neuschly silnice. Z Ga-Pa jsme se vymotávali asi hodinu a nejvyšší vrchol v okolí se schovával v mracích. Dneska na něj raději nepojedeme – lanovka na vrchol je snad za 60 euro a silnice tam nevede. Naštěstí nepršelo a jen silný provoz kazil vcelku pohodovou vyjížďku ve volném dni. Volný den normální smrtelníka = telka, pivo, chlebíčky…volný den #skreditkou – “hele, tenhle hotel má na snídani vajíčka a je jen o 55 kiláků dál…to dáme, ne.“

Po skvělý rajčatový polívce na 50. kilometru se nám to plánovalo – zas velký oči, ale překvapivě jsem do toho tentokrát Tomovi vidle nehodil. Možná proto, že jsme zrovna pod střechou přečkali silný déšť a kdo ví, co by tu mohlo přijít zítra. Ujeli jsme celkem 106 kilometrů turistickým tempem (s průměrným výkonem 170W vs. standardních 200W) a z plánovaného odpočinku nebylo nic. Dokonce jsme poprvé vyndávali pláštěnky a nepromokavé návleky na tretry, ale naštěstí jen na pět minut. I když se dá dnešní den počítat do aktivní regenerace, bolavé tělo si to asi nemyslí. Poslední hodinu nás navíc trestal protivítr v nekonečném stoupání a hned jak jsme dojeli, spustil se liják. V páté etapě se pokusíme dostat až za nelidsky drahé Švýcarsko, tak snad nás počasí podrží.

Strava: https://www.strava.com/activities/2512295356

#skreditkou