Odkaz na záznam trasy: https://www.strava.com/activities/1693517198

„Jestli nevyjedete Glockner, jste srabi!“ No tak jo, máme z toho respekt – čeká nás ještě docela štreka a patrony hned po startu vystřílej jen plašani. My jsme to vzali pěkně na druhou stranu. Na úvod jsme se rozjeli po klikatých cyklostezkách v údolí a navzdory nepříznivé předpovědi zvolili krátký&krátký. O navigaci se už starají tři garminy s mapovým podkladem – Pohy, Ziky a Tom hlásí před křižovatkou směr…bohužel každej někam úplně jinam – furt je ale lepší se otočit, než točit mapou jak nějaká lama...a k těm se taky dostanu.

Prvních šedesát kilometrů dneska fakt uteklo a byl i čas kochat se dech beroucími panoramaty. „Tyjo, támhleta silnice vede snad až do nebe, tam snad nejde ani vyjet…“ A jde. Po úvodní rovinaté přípravě nás čekalo samotný peklo, který udělalo ze včerejšího výjezdu dálniční nadjezd. Skoro 7 kilometrů místy až 17% stoupání, co se zmírnilo až na posledním kilometru. Kolena v jednom ohni, pastorek 28 sotva stačil a chvílema jsem měl pocit, že by chůze představovala menší zlo. Když nás viděly okolo se pasoucí lamy, tvářily se na nás jako na kámoše ze stejného stáda…ani se jim nedivim, musel to bejt hroznej pohled na pět zmítajících se těl.

Když jsme se konečně vyhrabali na vrchol, čekalo nás asi 26km sjezdu, kterej stál celkem za prd, protože byl většinou mírnej a proti silnýmu větru. Na nejhezčí část nám začalo pršet a tím začala další etapa dne - čekání na sucho a čumění do blba pod markýzou tureckýho pizzaře…jo, jsou všude. Vydrželi jsme to asi hodinu, protože byl déšť vytrvalý a po silnici se valilo dost vody. Pak jsme na sebe navěsili snad všechno oblečení z brašny, abychom ho za pět minut jízdy čtyřicítkou sundali, protože se zázračně vyjasnilo a bylo vedro k padnutí.

Ke konci etap pravidelně rozjíždíme špurta na ceduli nebo ke dveřím hotelu. Ani dneska jsme nemohli vynechat, jen jsme nezvykle trochu natáhli intenzivní část - asi na deset kiláků (zrychlíme tak cestu na ubytování a do restaurace). Blbý je, když pak nevíte, kde je cílová lajna…a to je prakticky pokaždý, takže se z toho stává spíš společenská hra na „kdo se na to dřív vykašle, prohrál“…no a většinou vyhraje Fil, protože má největší žízeň. Další etapa povede přes Brenner a bude to pravděpodobně slušná prasárna do letošní sbírky „monumentů“.

A abych nezapomněl, pusťte si zas dnešní live přenos z Tour na ČT Sport a pokochejte se dalším kouskem z naší dílny, na kterym se v době psaní článku usilovně pracuje…furt se něco děje.