Velká nádhera na Izoardu

Jak jsme dobyli Izoard aneb bez důvtipu by to nešlo

izoard.jpg Pá 21. Červenec 2017, 23:25


Dneska jsme si dopřáli neskutečný luxus. Vstávání bez budíku až v deset hodin s tím, že si koupíme místní horskou "le baguette" (bagetu) a dáme si pořádnou snídani bez stresu z dalšího dvoukila v sedle.

Filovo tělo se tentokrát neprobudilo mezi sedmou a osmou, čímž mu jasně dalo najevo, že jeho dřívější denní rytmus je již zcela poškozen. Téměř dokonalé vyspání jsme ještě vylepšili snídaní na terase našeho apartmánu, který jsme našli v strategické lokalitě městečka Pelvoux na Airbnb.
Idylku nám bohužel nepokazil ani fakt, že pořadatelé uzavírají kopce kolem 12:00. Kdo to mohl taky tušit, že jo...

Stres na sebe nenechal dlouho čekat. První otazníky o našem plánu dojet v protisměru na cílovou horu dnešní etapy Col du Izoard, se objevily, když v protisměru naší spanilé jízdy, špurtovalo čím dál více fanoušků. Nejenom, že jeli kaši, ale navíc jeli s děsivým výrazem ve tváři, jakoby měli prošvihnout průjezd karavany. Realita byla tvrdá! V Briansonu byl doslova zátaras z policajtů a 17km dlouhý monument sahající do mraků nešlo vyjet bez kousku toho českého přístupu (vynalézavosti). Nikdo z nedobrovolně stojících cyklistů nešetřil nadávkami ve francouštině, italštině, angličtině, češtině a slovenštině na adresu místních "gendarmerie".
My však neztráceli čas a za pomocí naší techniky (Google Maps) jsme dobře ukrytou klikatou cestičkou vyrazili vzhůru, abychom posléze vyjeli 1km nad zátarasem. První vítězství si díky nám připsalo dalších 10 cyklistů a dokonce i odhodlaní řidiči aut z místních půjčoven lačnících po fandění.

Jak se ukázalo, tak další policejní hlídky byly s kolonou cyklistů úplně v pohodě, a tak jsme pojali důvodné podezření, že i mezi policisty jsou fajn lidi jako my ;) Na vola, který zkazí zážitek mnoha lidem, narazíš všude. Průšvih je, když jedeš stovky kilimetrů kvůli Tour a pak tě šašek v modrej bundě nepustí na vrchol. Jenže my nepatříme mezi ty, co si nechávají zážitek zkazit!

O další stopce 6 km pod vrcholem už je škoda psát. Bylo to obdobné. Cca dvě stovky zastavených cyklistů, štěrkové parkoviště a jedna velká louka podobná sjezdovce. Zde jsme se nechali inspirovat těmi, co to střihli v tretrách a s kolem podél lesa (Tomovi se v hlavě honila myšlenka na reklamní slogan treter Sidi... pamatujete? Sidi: "Cycling shoes")...a pak jdete kilák po kamenech :-D takže not just cycling, but also hiking shoes... Rozhodovacím faktorem , zda obejít další překážku, byla i určitá míra ženského elementu (za vším hledej ženu...Ája prostě chtěla za každou cenu fandit a vnukla odhodlání i ostatním). Prošli jsme, skočili na kola a za hodinu už kempovali v samém kotli cílového kopce u cedule s číslem 200 (pouhých 200m do cíle). Potíže s výjezdem byly zapomenuty a naše skupina mohla tzv. "zandavat" jednu skvělou fotku s videem za sebou...ale hlavně jsme zandavali bagety a salámy a sekanou. Helikoptéry, tlampače a horské horizonty podél celého panoramatu opět neměly chybu. Dobrá nálada. Jestli to bylo včera super, dnes to je ještě o celý stupeň výš. Nejenom, že se podařilo v brašnách vyvést sekanou, ale i pár vychlazených piv (protože ze zkušeností víme, že nahoře je nedostatek tekutin, kor když to slunko peče).

Ondra, Fil a Ziky navíc nabyli dojmu, že už jsou profíci v blafování a vymysleli důmyslný plán, jak se dostat na druhou stranu zábran i přes dozor ostrahy. To se jim povedlo při náhlém zaváhání legionáře, hlídajícího pořádek na trati. Všichni tři pak měli naprosto exkluzivní přehled o tom, co se děje o pět serpentýn níž, byť si museli vyslechnout pokárání od přísného hlídače. Navíc, jak si někteří z Vás všimli, se na pár sekund všichni objevili v záběru televizních kamer - a to nás všechny samozřejmě těší, protože pro některé je to životní vrchol :-)

Po dojezdu "tabáku" (skupina závodníků jedoucích "na pohodu") jsme se vydali s dalšími pěti tisícovkami lidí opět dolů. Krásná projížďka mezi "batůžkáři" se nám "brašnařům" líbila, ale devadesátkou to dolů tentokrát nešlo. V zájmu civilizace jsme jeli dolů podobně opatrně jako většina. Ale skupinový sjezd patří rozhodně k fenoménům Tour.

Závěr dnešní, pouhé devadesátky, si Ziky, Ondra a Fil okořenili menším závodem mezi sebou. Protože nikdo z nich pořádně nevěděl, kde přesně je cíl (apartmán), špurtovalo se každých 300m, takže se jejich prestiž proměnila v soukromé kritérium (takzvaně si dost "zgumovali" držku).
Do večera se vedou dohady, kdo vyhrál, ale celkově jsme se shodli, že dneska všichni.
Stačilo totiž, abychom postrádali kousek odhodlání v překonávání "organizátorských zábran" a neměli bychom do paměti zapsaný jeden z nejkrásnějších dnů na Tour de France.
Shodli jsme se, že to byl nádherný den, jeden z nejhezčích, které jsme s Le Tour prožili.

#skreditkou #hellobank #hellokreditka

 

Naše další články